Stromokruh Evropy nedaleko Ivančic oslavil letos 15 let

Ilustrační foto
Autor: Ivančický zpravodaj

Na rozlehlé louce v meandru řeky Jihlavy, která bývá nazývána Lobpreisova zátoka, se nachází Stromokruh Evropy.

Najdete jej na levém břehu řeky nedaleko od železničního přejezdu při výjezdu z Ivančic (směrem na Moravské Bránice). Zde bylo v březnu 2009 v kruhu o průměru přibližně 50 m vysázeno celkem 27 stromů, které reprezentují vždy jeden členský stát Evropské unie. Byly tu zasazeny národní stromy nebo stromy, které jsou pro daný stát typické.

Uprostřed nich je pak na dřevěné konstrukci zavěšeno kovové Srdce Evropy se zvonem.

Zeptal jsem se Martiny Turečkové z Okrašlovacího spolku Ivančice, která stála u zrodu tohoto projektu a o stromokruh pečuje.

Martino, zkusme se nejprve vrátit zpět do roku 2009. Jak vlastně vznikla celá myšlenka vysázet Stromokruh Evropy? Kdo všechno se na tom podílel a kde se podařilo sehnat finance na realizaci?

Když jsem v roce 2005 dopisovala svoji diplomovou práci, ke konci už se mi fakt nechtělo a člověk přijímal jakékoli rozptýlení své mysli. Takto se mi potkalo několik inspiračních zdrojů. Vždycky mě zajímal náš zvěrokruh a v této době mi do cesty přišel i keltský stromokruh. Moje diplomová práce se věnovala konzervaci rostlinného materiálu a její součástí byla roční putovní výstava s názvem Evropská květinová unie. Po pouti do Santiaga de Compostela, kterou jsme podnikli v roce 2004 s mým klukem, nyní mužem Alešem Turečkem, se cítím jako Evropanka. A najednou to tu bylo, v limbu, mezi řádky – co takhle vysadit „Stromokruh Evropy“? Jako takovou neformální travnatou „eurozónu“ pro setkávání od slova tkát. Úplně jsem viděla, že až ty stromy dorostou, budou se svými korunami dotýkat jako lidé držící se za ramena, tančící nějaký kruhový tanec. Nejprve jsem si říkala, že ho vysadím v Bruselu, kde proběhl i konec mé putovní výstavy. Hmm, nebo v Praze? Či v rodném Brně? A pak přišlo další uvědomění – vždyť se vdávám a stěhuji do Ivančic, zasadím ho tedy v Ivančicích.

Další kroky už se jako by samy poskládaly za sebe: navštívit Zahradníkovy, kde Josef doporučil znovu založit Okrašlovací spolek Ivančice a k realizaci Lobpreisovu zátoku. Já oslovila svoje kamarády napříč Českou a Slovenskou republikou a z nich se stali partneři jednotlivých stromů, což obnášelo i zaplacení a zasazení sazenice. Od samého začátku jsme měli podporu Města Ivančice, které je také jedním z partnerů, a brněnské Nadace Partnerství.

Vysázeli jste zde 27 stromů, nebo jich nakonec bylo více?

Dva roky po vysazení přes jednu noc všechny stromky zmizely. Někdo je podřezal, všechny, do jednoho, cca 20 cm nad zemí. Zavolali jsme policii, plakala jsem. Bylo to mé první těsné setkání s vědomým zlým činem. Nešlo o vandalismus – to by tě po 2-3 stromcích přestalo bavit, někdo to udělal schválně a dodnes nevíme kdo. Nicméně se zvedla obrovská vlna energie a chuť stromy vysadit znovu.

Paradoxně tato situace Stromokruhu mediálně pomohla. Přijela i europoslankyně Brzobohatá, přivezla své soukromé peníze a s rýčem se zúčastnila nové výsadby. Sazenice jsme tentokrát koupili větší, takže Stromokruh si opticky pomohl.

Pak se stalo, že několik let po sobě si někdo před Vánoci odnesl odřezaný finský smrček, a někdo ukradl zasazený cedr za Kypr, což nás obzvlášť mrzelo, protože měl velkou šanci přežít. Byl totiž vypěstovaný u nás, úplně od semínka. Také se stane, že sem tam nějaké stromy uschnou, a ty pak průběžně dosazujeme znovu. Buď na jaře nebo na podzim.

Jaké další zajímavosti můžeme v této lokalitě najít?

Jsou zde dvě kované věci – velký psací brk nesoucí název Vzlétnutí a samozřejmě nepřehlédnutelná středová zvonice ve tvaru srdce. Uvnitř je krásný bronzový zvon z dílny české zvonařky Leticie Vránové-Dytrychové z Brodku u Přerova, nesoucí jméno „Srdce Evropy“. Na stojnách zvonice jsou vyryté dvě básně: „Při vyzvánění zvonu krásu obdivovat, pravdu hájit, šlechetnost ctít, dobro chtít“ a: „Poutníku, cinkni na srdce a vyjdi z toho svého ven. Probuď v sobě přátelství a naplň dávný lidský sen“. Jejich autory i fotku zvonu najdete na infoceduli u autorské trojlavičky – průlezky. Kousek od středu je ohniště a dva roky po sobě tu byl vysekaný Labyrint.

Zaznamenal jsem, že se ve stromokruhu občas pořádají i různé akce. Mohla bys na některé vzpomenout?

Vždy první víkend po Velikonocích zde slavíme narozeniny stromokruhu. Sjedou se jednotliví partneři a snažíme se setkání obohatit tu hudbou, tu divadlem nebo třeba letos to byl workshop Lesní mysli. Moc se vyvedly 10. narozeniny – všechny stromy jsme provázali provázkem a na něho navěsili přes sto lampionů. Pak jsme čekali na tmu a pak ty lampiony zapálili. To byla veliká krása.

Co obnáší údržba stromokruhu, kdo ji financuje? Podporuje vás město? Vysekáváme trávu, aby prostor příjemně zval k navštívení jeho středu, natíráme lavičky a konstrukci zvonice, restaurujeme texty, vyměňujeme sluncem spálenou infoceduli, doplňujeme chybějící štítky u jednotlivých stromů. Dotuje nás Město a tímto mu patří velký dík.

Jaký je po patnácti letech stav stromků?

Je to téměř neskutečné, ale některé stromy už jsou opravdu vysoké – třeba holandský topol nebo francouzský platan, 10-12 metrů. Letos zmrzly lístky dubům, ale snad zdárně znovu obrostou. Též držíme pěsti znovuzasazené belgické vrbě, litevské břízce a španělskému dubu. S letošní výsadbou nám pomohly městské Technické služby a též tato nová mimina jezdí zalévat cisternou. Perfektní.

Jsou nějaké další vize do budoucna, co se týká zkrášlování této lokality, případně akcí, které zde proběhnou?

Říkala jsem si, že sem neformálně pozvu hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha. Jeho ochotnická mysl je dost šílená na to, aby zde vymyslela nějakou mezioborovou taškařici, která pomůže nějaké dobré věci. Jedni z nových partnerů mají chuť prozkoumávat možnosti dronem a okolí stromokruhu je inspirovalo k prvním pokusům. Domnívám se, že zdařilým. Posoudit sami to můžete zhlédnutím krátkého videa, jehož autoři jsou Tomáš a Oldřich Hlaváčkovi, partneři španělského dubu. Video najdete na www.okraslovacispolekivancice.cz.

Jaké jiné zajímavé aktivity Okrašlovací spolek Ivančice v posledních letech realizoval nebo připravuje?

Pokusila jsem se zrealizovat Leknínovou zátoku, v tzv. Míse, na pravém břehu řeky Jihlavy mezi Stříbským mlýnem a Železňákem. Ale s velkým smutkem musím konstatovat, že se to nejspíš nepovedlo. Je zde na lekníny málo slunce a kolísavý průtok vody řekou zde prostě nevytváří ono ideální jezírko. Kdybyste měl někdo nápad na nějakou „z nouze ctnost“, a odvahu mi ho slušně navrhnout, budu za to moc vděčná.